Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Těsně po miléniu obrátili progresivně metalovou scénu vzhůru nohama. Svým nervózním pulzem a spojením nepravidelných chaotických rubanic a chytlavých melodií inspirovali zástupy jiných kapel. Nyní jsou po mnohaleté pauze zpět. Co jim to sebralo? Nic. Naopak. V pauze se pouze zněkolikanásobil počet fanoušků, kteří až po letech dokázali docenit přínos kapely, která byla v metalcoreu jedinečná. Ve svých začátcích SIKTH předběhli dobu a díky tomu se stali v mnoha ohledech vizionářským kultem. Možná i proto je mnoho posluchačů docenilo až s odstupem. Nyní přichází to, na co jejich věrní čekali od "Download Festivalu" v roce 2014, kde SIKTH zahráli svůj první koncert po sedmileté pauze. Nově zaznamenané skladby.
S „Opacities“ přichází watfordští v době, kdy ovlivnili hodně kapel. Nesnaží se však vyvolat další revoluci. Nový materiál je mnohem méně těkavý, což se dá vlastně považovat za přirozený vývoj. Jestliže deska „The Trees Are Dead And Dried Out Wait For Something Wild“ byla vyloženě matematická a pubertální „nevíme co se sebou“ škubanice v epileptickém rytmu ode zdi ke zdi, pak na „Death Of A Dead Day“ hoši vyprecizovali a usadili svůj styl, k němuž přidali emotivních a melodických prvků. Novinka jen pokračuje v nastoleném trendu, jenž je však v porovnání s mnoha „opisujícími“ kapelami předkládán v nejvyšší možné kvalitě. Na talentu kapely míchat melodické pasáže a technické nálety se těch pár let nečinnosti nepodepsalo a přes vysoce položené vokály, které se tu a tam objeví, nemám pocit, že žvýkám cukrovou vatu. Progresivní Britové jsou nadále bláznivým tancem v pestrých maskách, který nebere ohled na žánrové šuplíky, a i přes zjevnou heterogenitu drží pohromadě. Stále si zachovávají rozpoznatelný rukopis, technickou úroveň i chytlavost, což mi stačí k tomu, abych už teď nedočkavě přešlapoval v naději plnohodnotného alba nebo alespoň koncertu v našich krajích.
Opacities (EP) (2015) Death Of A Dead Day (2006) Peep Show (singl) (2003) Scent Of The Obscene (singl) (2003) The Trees Are Dead And Dried Out Wait For Something Wild (2003) How May I Help You? (EP) (2002) Let The Transmitting Begin (EP) (2002) Hold My Finger (demo) (2001) Sikth (demo) (2000)
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.